Celou letošní turistickou sezónu si nemohli návštěvníci Lipníku prohlédnout z důvodu oprav jednu z nejvýznamnějších památek města - bývalou synagogu, která od roku 1948 slouží jako kostel Církve československé husitské.

V sobotu 22. října se členové a příznivci Náboženské obce Církve československé husitské sešli ve Sboru knížete míru, aby jej znovu otevřeli po rozsáhlých opravách. Během rekonstrukce bylo opraveno zdivo, prostory získaly novou výmalbu a obnovou prošla také elektroinstalace. Rekonstrukce objektu se uskutečnila za výrazné finanční pomoci města Lipník nad Bečvou.

První bohoslužbě po rekonstrukci byl přítomen patriarcha Církve československé husitské ThDr. Tomáš Butta ThD. Mši, kterou si nenechalo ujít přibližně devadesát návštěvníků, doprovodil zpěvem sbor při Základní umělecké škole Antonína Dvořáka.

V Lipníku nad Bečvou byla synagoga vystavěna ve 2. nebo 3. desetiletí 16. století, první písemná zmínka je z roku 1540. Synagoga vznikala zároveň s hradbami, byla přistavěna jako poslední dům v Pernštýnské ulici. Je tak nejstarší synagogou na Moravě, po Staronové synagoze v Praze druhou nejstarší v Čechách. Hlavní sál je zaklenut gotickou síťovou klenbou s cihlovými žebry ve stylu pozdní tzv. vladislavské gotiky. Zajímavá je podobnost s klenbou Gotického sálu staré radnice v nedalekých Hranicích, která je datována rokem 1528. Tloušťka zdi budovy na severní straně je úctyhodných 170 cm.

Synagoga v Lipníku je stavebně mnohokrát upravována, původní stavební plány ani starší vyobrazení se nedochovaly, takže není znám přesný popis stavebního vývoje budovy. Úpravy probíhaly například v 70. letech 19. století, naposledy pak v letech 1948-50 na modlitebnu Československé církve husitské – tato adaptace podstatně setřela původní výraz památky, byly zrušeny vstupy z východní strany a přesunuty na severní a jižní stěny. Synagoga byla zbavena romantické výzdoby. V interiéru byly odstraněny kované mříže, svícny i lustry. Novorománské prvky fasády nahradila hladká omítka. Oproti Perštýnské ulici je úroveň podlahy sálu níže, což odpovídá středověkým požadavkům pro stavbu synagog. Jižní část synagogy byla přistavěna koncem 19. století. Při jižní zdi původní synagogy stála do 70. let 19. století jednoduchá budova rituální lázně – mikve s cisternou. Musela ovšem ustoupit výstavbě jižního traktu. Podzemní část mikve přitom zůstala pod podlahou modlitebny. V té době byl také z protější strany ubourán sousední navazující dům. Synagoga tak získala jednotný výraz v tehdy módním novorománském slohu. S kruhovými okénky a barevnými vitrážemi v oknech. Na začátku okupace byla synagoga nacisty stejně jako v jiných městech vypleněna a poškozena. Poté sloužila ke skladovacím účelům. Po válce v r. 1947 prodala židovská obec zpustošenou budovu Církvi čs. husitské. K dnešnímu interiéru modlitebny patří sochy Mojžíše, Ježíše a Jana Husa v nadživotní velikosti, dílo moravského výtvarníka Navrátila z Velkého Újezda. Ačkoliv se může zdát, že tyto úpravy synagogu nenávratně zničily, opak je pravdou, neboť památka byla za 2. světové války téměř zničena a přestavba na kostel zachránila její existenci. V blízké budoucnosti jsou naplánovány další opravy, jako první by měla být pořízena nová fasáda.

Bývalou synagogu je možné navštívit v turistickou sezónu od úterka do neděle při komentovaných prohlídkách s průvodcem, které začínají vždy v 10:00 a 14:00 hodin a jsou zdarma. V roce 2012 zde plánována výstava Nikdy víc! k 70. výročí deportace lipenských Židů a koncert židovské hudby.