8. březen

pondělí, 2021

Po
Út
St
Čt
So
Ne
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Jak mi historie oživla díky Cyrilu a Metoději

Nevím, jestli někdy přemýšlíte o našich státních svátcích. Letos jsem seděl na balkóně a plánoval dovolenou na začátek léta. Pokud to vyjde, díky věrozvěstům a Husovi získám až pěti denní prodloužený víkend. Ano, pravdou je, že poslední roky v tu dobu prší. Kámoš říkal, že svátek je od slova „slavit“ a jestli vím, co se tedy slavit bude. Popravdě jsem fakt nevěděl. Cyrila a Metoděje jsem naposledy potkal na hodině dějepisu někde v prváku gymnázia. Dost mně to zarazilo.


Letos jsem se rozhodl, že asi nebudu slavit, ale zkusím po nich pátrat.

Ukazováček nad mapou se zastavil nad Uherským Hradištěm. Kde jinde začít putování po stopách sv. Cyrila a Metoděje než v další z původních významných velkomoravských aglomerací. Možná jsem začal špatně, ale první, co se mi zalíbilo, byly četné sklípky s vínem ve čtvrti Mařatice. Na druhou stranu, cesta vlakem nebyla odpočinkem a mimo jiné jsem získal řadu informací a rad o městě a okolí.
 

Dnes se vydám na Velehrad, zítra do Osvětiman. Za celou dobu obec neztratila patinu důležitosti a atraktivity. První zastávkou byla obec Modrá. Nachází se zde pozůstatky kostelíku, jehož vznik je datován na přelom 8. a 9. století. Jedná se o tak nejstarší kamennou stavbu křesťanského původu na území České republiky. Wow!! Nedaleko původního místa byla vystavěna jeho hypotetická replika. Čekal jsem rotundu, jaká je třeba ve Znojmě. Překvapila mně hranatá stavba a kříž bez Krista. Taky mi chyběla věž se zvony. Přesto to bylo nanejvýš příjemné místo. Na nic si nehrálo. Vedle je skanzen. Nějak mi neseděl do atmosféry, ale dovedl bych si představit, že sem za týden pošlu sestru s děckama.

 

Klid narušila sms „Jak je na Velehradě?“. To ještě nevím, ten mně právě čeká. Velehrad je v těsné blízkosti Modré. Vlastně Modrá je na něj přilepená. Legenda mu přezdívá Valigradem – centrem Velkomoravské říše.Cestu do vesnice lemovaly stovky zaparkovaných aut návštěvníků poutě.


Po zkušenosti s Modrou jsem čekal menší obec s řekněme větším kostelem. Velehrad je impozantní. Klášter s bazilikou tvoří náměstí, za které by se nemuselo stydět žádné město. Další domy vytváří spleť uliček. Pouť dokáže zaplnit celý střed obce. Mystiku místa cítím v momentě, když se vzduchem vine Hradišťan.
Procházím bazilikou a snažím se kontemplovat a porozumět výjevům na zdech.U některých se vzdávám, doma se na ně kouknu na wikipedii. Obklikou se dostávám k zadnímu křídlu kláštera, seznamuji se s řádovými sestrami, které mně pouští dovnitř. Místo a oblečení řádových bratrů a sester na mně působí jako stroj času. Do reality mně vrací jejich zvonící mobil, hodinky či petka s minerálkou. V každém případě cítím, že jsem vstoupil na místo, které by klidně mohlo být hlavním městem.

Velehrad je od středověku považován za metropoli arcibiskupa Metoděje a správní centrum Velkomoravské říše, kde byl podle legendy pokřtěn český kníže Bořivoj. V roce 1205 zde moravský markrabě Vladislav Jindřich založil cisterciácký klášter s bazilikou Nanebevzetí P. Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Asi o pár století poté ji radikálně přebudovali do barokníhoslohu.
V bazilice je také možné navštívit lapidárium, které dokumentuje vzhled původního, pozdně románského kláštera. Hlavní cyrilometodějská pouť se koná vždy 5. července v den svátku světců. Čili dnes. Hlavou mi prolítla myšlenka, která se mi pak večer neustále vracela: jak aktuální a živá historie může být.

Zítra bude svátek upálení Jana Husa. To přece spolu souvisí! Všechna ta místa, kostely, židovský hřbitov, klášter, byly pouhými němými svědky historie, která se přede mnou otevírala. Možná k tomu pomohlo moravské víno, ale jakoby celá historie přede mnou oživla a chtěl jsem vědět více. Cítil jsem, jak v ruce držím jakousi pomyslnou červenou nit, která spojuje Cyrila a Metoděje s dneškem. Rozhodl jsem se pátrat dál. Chci se dostat na důležitá místa českých dějin, chci pochopit generace před námi. A asi tomu všemu chci porozumět. O každém místu chci napsat pár vět do tohoto deníku. Deníku poutníka.


Turistická trasa Magni