Osvětimany - téměř středem světa
Z Velehradu mířím na místa, která byla darována k rozjímání a klidu. Nalézám další střípky mé cesty a cítím se plně rozhodnut pokračovat v cestě za setkáním s historií.
Hned brzy jsem se vydal přes Uherské Hradiště plný dojmů a nápadů. Je svátek a na rozdíl od včerejší pouti je všude ticho a klid. Zapomínám na sklípky a využívám pár hodin čekání na autobus. Doporučuji prohlídku samotného města – Masarykovo náměstí s bývalým jezuitským kostelem sv. Františka Xaverského. Barokní Lékárna U Zlaté koruny byla zavřena. V Prostřední ulici, spojující Masarykovo náměstí s Mariánským pak můžete vidět Starou radnici ze 14. století. Nedaleko bývalého františkánského kláštera a kostela Zvěstování Panny Marie z přelomu 15. a 16. Století se pak nachází budova židovské synagogy, dnes knihovna. Samozřejmě byste si neměli nechat ujít pozůstatky významného církevního komplexu z období Velkomoravské říše na Špitálkách.
Autobusem vyrážím do Osvětiman. Z Hradiště to je něco přes 17km. Krajina se vlní zaprášeným oknem autobusové linky. Střídají se remízky, pole, vinice. Doslova se škrábu na poutní místo Horu svatého Klimenta. Z Osvětiman jsou to čtyři kilometry pěšky. Nejdřív mi trochu vadí, že neexistuje rychlejší komunikace na toto místo, pak jsem rád. Dvě hodiny chůze z rušného města na klidný vrchol hory je proměňující. Podle legendy bylo dáno králem Rastislavem svatému Konstantinu, Metodějovi a jejich žákům k rozjímavému životu. Necelých dvacet kilomterů v osmém století znamenalo bezesporu půl dne cesty vozem. Přemýšlím, zda je chtěl mít Rostislav tak daleko od sebe, nebo jestli opravdu porozuměl blahodárné izolaci při meditaci. Z této doby přežilo až do dneška jen valové opevnění, a základy kostela, klášter – později přestavěný a rozšířený augustiniány, byl zničen již za husitských válek. Dnes se na jeho místě nachází malá dřevěná kaplička a zvonice sv. Gorazda. Stejné jméno nese i nedaleká studánka. Místo má své stoupence, o čem svědčí stavby z posledních let. Den se končí ke konci. Sedím pod kopcem a mám namířeno domů. V hlavě desítky otázek, které přebíjí touha po dalším poznání. Jsou to přece naše dějiny. Někde tam mezi těmi dávnými lidmi byli i mí předci. Jednoho dne zroku 836 zavítali neznámí bratři a přivezli samé fenomény. Křesťanství, vědu, písmo. Význam Cyrila a Metoděje je pro naše země rozhodně veliký, především však pro Moravu. Po této návštěve se z pohanských osad stala mocná říše.
Česká republika je známá odmítavým nebo neutrálním postojem k víře a církvi. To je obraz dnešní doby. Nedovedu si dnes představit kázat na ulici, jak je to běžné třeba v Anglii nebo spojených státech. O kolik horší to ale muselo být za krále Rastislava? O tom vypovídá mohutnost změny celé říše po přistoupení na víru! Ve srovnání se současnými stavbami je i sebe větší kostel středně velkou stavbou. V devátém století to byly mohutné památníky odrážející velikost království ukřižovaného Krista. Mám radost, že se mi takhle otevřela brána našich dějin. Dnes je svátek upálení Jana Husa. Prozatím zůstává i pro mě tajemnou postavou. Abych se s ním setkal, musím z východní Moravy do jižních Čech.
Související články