Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP zve k oslavě 1150. výročí příchodu patronů Evropy na Velkou Moravu. V den původního svátku sv. Cyrila a Metoděje bude 9. března 2013 hlavním celebrantem mše svaté od 10.00 hodin ve svatovítské katedrále plzeňský biskup Mons. František Radkovský.

Slavností v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kterou začíná celý rok cyrilometodějských oslav, si pražské arcibiskupství současně připomene 1040. výročí založení biskupství v Praze, které vzniká roku 973. Spojnicí mezi Prahou a Velkou Moravu je třetí významná jubilejní událost, k níž došlo před 1130 lety. Je jí křest knížete Bořivoje a jeho ženy Ludmily, který jim podle Kristiánovy legendy udělil sv. Metoděj. Datování křtu je problematické, nejčastěji se ale uvádí rok 883. Ačkoliv už předtím bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat na sněmu v bavorském Řezně, Bořivojova konverze se jeví jako skutečný počátek christianizace naší země.

Devátý březen je datem původního svátku, kterým prohlásili arcibiskup Arnošt z Pardubic spolu s císařem a králem Karlem IV. soluňské bratry za patrony zemí Koruny české. Karel IV. se na dílo obou bratří snažil navázat, kromě jiného např. obnovou slovanské liturgie v klášteře v Emauzích, podnětem k sepsání nových životopisů obou světců či zřízením jejich oltáře ve svatovítském chrámu, kde na vnějším triforiu později vzniká první zobrazení sv. Cyrila a Metoděje vůbec. Karel IV. byl veden snahou všechna území bývalé Velké Moravy připojit k římské Evropě. Byl přesvědčen, že jeho vstřícná slovanská expanze do zemí, které tehdy byly v moci Tatarů, by byla vítána.

Přínos Cyrila a Metoděje pro středoevropské země je nesporný. Bylo poprvé přeloženo celé Písmo do slovanského jazyka. Byl vytvořen misál, žaltář a přeloženy byly životopisy církevních otců. Vznikla předmluva k evangeliím – Proglas. Zatímco Cyril se podle historiků spíše zabýval výchovou nových kněží a překlady Písma, Metoděj se věnoval textům právním. Podle řeckého, římského a slovanského zvykového práva vytvořil první civilní zákoník na území Moravy. Po smrti sv. Cyrila, který umírá v Římě roku 869, získává Metoděj povolení sloužit slovanskou liturgii a od papeže se vrací jako arcibiskup pro Moravu a Panonii.

Plný význam cyrilometodějské misie, která obrátila naše předky ke kříži, rozvinul v 19. století papež Pius IX., který roku 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Lev XIII. ve své encyklice „Grande munus“ z roku 1880 hovoří o zásluhách Cyrila a Metoděje a Pius XI. připomněl význam cyrilometodějské tradice tím, že roku 1928 udělil velehradskému chrámu Nanebevzetí Panny Marie titul „Menší baziliky“ a roku 1932 prohlásil na žádost olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony velehradské baziliky. Všechny kroky svých předchůdců zúročil papež Jan Pavel II., který Cyrila a Metoděje prohlásil za spolupatrony Evropy. Více o cyrilometodějských oslavách na www.velehrad.eu. 

Zdroj: Arcibiskupství pražské