Letos uběhne přesně 600 let od znovuobnovení vysluhování podobojí v několika pražských kostelích, které byly pod vlivem reformního hnutí vedeného Janem Husem. Došlo k tomu na podzim roku 1414, v době, kdy byl Jan Hus již vězněn v Kostnici.  Jakoubek ze Stříbra a jeho spolupracovníci obnovili v Praze po necelých 200 letech opět vysluhování podobojí – s chlebem a vínem pro všechny účastníky. Stalo se tak ve čtyřech pražských kostelích: sv. Martina ve Zdi, sv. Michala, sv. Mikuláše a v Betlémské kapli.

Historické souvislosti

V tehdejší době nebylo důležitějšího reformního proudu v  církvi, který by tak výrazným způsobem reagoval na tehdejší chyby a rozpory v jejím učení i praxi. Požadavek, aby při křesťanském eucharistickém rituálu bylo i nekněžím podáváno s chlebem rovněž víno v kalichu, se stal zásadním symbolem i motorem husitství. Jako v ústředním symbolu se v něm sběhly všechny nejdůležitější motivy reformního hnutí: Kristova blízkost všem, kdo se mu s důvěrou svěřují, očekávání brzkého druhého Kristova příchodu, návrat k prostotě původního biblického křesťanství, nespokojenost se stavem tehdejší „křesťanské“ společnosti, odmítnutí zneužívání autority církve k obohacování a získávání moci, stírání rozdílů mezi kleriky a laiky, bohatými i chudými…

V tomto kontextu je husitství až dodnes výjimečným mezinárodním i nadčasovým fenoménem. To se ukazuje také v tom, jak jeho tvořivá a duchovní síla inspirovala osobnosti v celé Evropě a jak se později různým způsobem projevila ve všech dalších obdobích našich dějin.

Oslavy 12. října

Jako současní čeští protestanti si toto významné výročí chceme připomenout celodenními oslavami v neděli 12. října 2014 v Betlémské kapli a na dalších místech, která jsou s tehdejšími událostmi více či méně spojena – v kostele u Martina ve Zdi, v kostele sv. Mikuláše, na Staroměstském náměstí a v budově Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Úvodní dopolední částí oslav budou slavnostní nedělní ekumenické bohoslužby, které se uskuteční v 10 hodin v Betlémské kapli.

V druhé, odpolední a večerní části bude program rozšířen i na ostatní plánovaná místa, kde se paralelně uskuteční různě zaměřené programy, například koncerty (sdružený pěvecký sbor Jakoubek/Jeroným, T. Najbrt, Spirituál kvintet), představení divadla V. Marčíka, přednášky (J. Lášek, P. Hradilek a další), panelová diskuse o sociálním vyloučení a koncert romské skupiny, rukodílny pro děti i dospělé, procházky reformační Prahou s výkladem, interaktivní hra pro děti, představení nového sborníku o kostele u Martina ve Zdi.

Mnohorozměrné oslavy

Celé oslavy se zakládají na ekumenické spolupráci českých církví hlásících se k odkazu husitství a rovněž na jejich pokusu oslovit vhodným způsobem i širokou veřejnost. Na přípravě oslav se podílí kromě naší církve (ČCE) výrazně také Pražská diecéze Československé církve husitské. Ze strany pořadatelů je usilováno rovněž o úzkou spolupráci s pražským seniorátem Církve bratrské.

Pominout nechceme v žádném případě ani související důležitý sociální rozměr. Vysluhování večeře Páně podobojí mělo ve své době významný sociální dopad. Všichni lidé – klerici i laici, bohatí i chudí, mocní i prostí – jsou si přece před Bohem rovni.

K účasti na oslavách jsou zváni také zahraniční přátelé, kteří se k připomínané události hlásí. Tak například nedělní školu při úvodních bohoslužbách bude zajišťovat německy mluvící evangelický sbor, který koná v současnosti bohoslužby u Martina ve zdi.