Web

Zveme na písmopřednášek o judaismu, holocaustu a židovských osobností v Třebíči.

Program přednášek – 1. polovina roku 2012

Ženy v judaismu a v Izraeli
Úterý 21. února v 18 hod.
přednáška Hany Mayerové.
Paní Hana Mayerová z Haify pohovoří o zažitých představách o židovských ženách, o tom, jaká obvyklá stigmata o nich panují, a stranou nezůstane ani současný feminismus. Hana Mayerová žije se svým manželem rabínem v Izraeli, překládá, pravidelně přispívá do židovských časopisů, internetového portálu www.eretz.cz a mimo jiné se také aktivně účastní projektu feministická klinika na haifské univerzitě. Přednáška bude v českém jazyce.
Vstupné 30 Kč 

Babi Jar – ohlas tragédie v rukou Jevtušenkových a Šostakovičových, Mgr. Jan Špaček
Pátek 9. března v 18 hod.

Celých dvacet let se o jednom z největších masakrů druhé světové války mlčelo. Cílem náročné dvoudenní operace v září 1941 bylo jediné – zabít 33 771 židovských obyvatel Kyjeva a okolí. V roce 1961 publikoval Jevgenij Jevtušenko burcující báseň začínající slovy: „Není památníku nad Babím Jarem“, kterou poté zhudebnil a později rozšířil na symfonii proslulý skladatel Dmitrij Šostakovič. Na závěr přednášky zazní první věta symfonie (cca 20 minut). Mgr. Jan Špaček, muzikolog, odborný pracovník Ústavu hudební vědy FF MU, hudební kritik, publicista a esejista, hudebník…, navštívil v letošním roce dvakrát roklinu Babij Jar v Kyjevě. Vstupné 30 Kč.    

Přednáška je zároveň věnována vzpomínce na likvidaci terezínského rodinného tábora v noci z 8. na 9. března 1944.  

Oslava svátku PURIM – akce pro děti a jejich rodiče 
Neděle 18. března od 9 hod.

Program pro děti i dospělé, výroba purimových masek, návštěvníci ve vlastních kostýmech vítáni. Historie a tradice vážící se k nejveselejšímu židovskému svátku, tematické prohlídky židovského muzea i synagogy (ve stanovených časech), příběh o odvážné královně Ester. Ochutnávka tradičního cukroví – Hamanových uší.   
Vstupné 30 a 15 Kč, rodinné vstupné 70 Kč

V 16.30 hod.:Purimové příběhy nejen z Persie – přednáška Šlomo Kučery, rabína  Židovské obce Brno. Vstupné 30 Kč.

 



Stolpersteine – pamětní kameny, přednáška Borise Baraka Selingera 
Čtvrtek 26. dubna v 18 hod.

Výraz stolpersteine je složenina německých slov stolpern (klopýtnout, zakopnout) a stein (kámen). Název vyjadřuje sílu příběhu, která se za každým z kamenů skrývá a nedovoluje jej minout a pokračovat v chůzi. Naopak přinutí chodce, aby se zastavil, zamyslel a neformálně, ryze osobně vzdal poctu oběti nacistické zvůle, jejíž jméno je na kostce vyraženo. Proč musíme tyto pamětní kameny pokládat? Kde tato idea vznikla a kdo s myšlenkou umísťování „stolpersteine“ přišel? Kde se můžete s pamětními kameny, které jsou umístěny i v brněnských ulicích, setkat? Můžou být kameny i v ulicích Třebíče? Slovem i obrazem nás s těmito skutečnostmi seznámí Boris Barak Selinger. 
Vstupné 30 Kč.                                   
Přednáška se koná při příležitosti Dne vzpomínání na oběti holocaustu – JOM HA-ŠOA.
 

V předvečer tragédie. Příprava deportační fáze šoa, přednáška Mgr.Táni Klementové    
Čtvrtek 17. května v 18 hod.    

Lektorka Židovského muzea v Praze Mgr. Táňa Klementová posluchače seznámí s událostmi v říjnu roku 1941, kdy kulminovaly plány na hromadné transporty protektorátních Židů. Plány a opatření, jejichž následné provedení posunulo nacistickou snahu o "konečné řešení židovské otázky" do jejího tragického vyústění. Plány, které zmařily představy a naděje mnoha českých Židů o možnosti přežít v zoufalých, ale přesto v porovnání s tím, co s deportacemi přicházelo v ještě snad snesitelných podmínkách protektorátního "ghetta beze zdí". Tématem přednášky bude vývoj zásadních událostí, které bezprostředně vedly k tomu, že se z židovských obyvatel protektorátu stali nedobrovolní obyvatelé židovských ghett a táborů.

Přednáška se uskuteční v rámci vzpomínkové akce a je věnována 70. výročí květnových transportů z Třebíče.
 

Albert Einstein, přednáška prof. RNDr. Jana Novotného, CSc.           
Úterý 12. června v 18 hod.    

Albert Einstein - osobnost jednotná a protikladná. I na počátku 21. století vzbuzuje vědecké dílo Alberta Einsteina živý a stále aktuální zájem, k němuž se připojuje zájem o jeho životní osudy a filozofické a politické názory. Byl Einstein světec či monstrum? Revolucionář či konzervativec? Liberál či levičák? Věřící či ateista? I když přednáška prof. RNDr. Jana Novotného, CSc. nemůže tyto otázky definitivně rozřešit, pokusí se je alespoň rozebrat.