9. únor

čtvrtek, 2023

Po
Út
St
Čt
So
Ne
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28

Obrazy krásy a spásy

07.06
28.03

Místo konání: Národní galerie v Praze

Od: 28.03 10:00 Do: 07.06 16:00

Druh: Výstava

Web

Název výstavy „Obrazy krásy a spásy“ spojuje tři termíny. Termín „obrazy“ odkazuje ke středověkému souhrnnému označování soch a obrazů pojmem „imagines“. Současnému člověku tyto obrazy přinášejí především zážitek podivuhodné krásy, zatímco původní, středověký divák si je spojoval s nadějí ve spásu své duše.

Výstava je koncipována do tří oddílů: Šlechta / Města / Fenomén řezbářských dílen. První oddíl představuje díla, jež za svůj vznik vděčí objednavatelům z řad nejbohatší šlechty království českého a reprezentují jejich kulturní úroveň a společenskou prestiž. Jihozápadní Čechy sjednotila v závěru středověku (15.–16. století) majetková expanze rodu Švihovských z Rýzmberka, jednoho z nejdůležitějších rodů Českého království jagellonské doby; nejvýraznější osobností rodu byl Půta Švihovský z Rýzmberka, nejvyšší sudí království Českého. Bohatý památkový fond jejich rozsáhlého dominia se stal základem výstavního konceptu, k jehož dominantám patří torza oltářů z hradů Švihov a Rabí. Švihovští a jejich spřízněné rody (Rožmitálové, páni z Dolan, Černínové z Chudenic) se stali největšími objednavateli v oblasti jihozápadních Čech a jejich umělecká reprezentace dosáhla v rámci Českého království té nejvyšší úrovně.
 

Mezi objednavateli výtvarných děl vystupují kromě šlechty i královská a poddanská města (oddíl Města), zejména utrakvistické Klatovy (torzo hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie v Klatovech), Horažďovice, náležející Švihovským, Sušice a horní město Kašperské Hory (oltář z kostela sv. Markéty v Kašperských Horách).
 

Svět vlastních původců artefaktů, tj. řezbářů, malířů a dalších řemeslníků, je reflektován ve třetí části výstavního konceptu s názvem Fenomén řezbářských dílen. Na základě unikátní konfrontace vystavených děl Mistra Oplakávání Krista ze Zvíkova a Mistra Oplakávání Krista ze Žebráka z první čtvrtiny 16. století (Oplakávání Krista z hradu Zvíkov, Oplakávání Krista ze Žebráka), která patří mezi naprosté vrcholy pozdně gotické tvorby v Českých zemích, lze poodhalit způsoby organizace řezbářské práce a formování výtvarné tradice na základě sdílení a předávání stylových forem. Tehdejší účastníci dílenského provozu přitom neznali dnešní pojem umění a kolektivní povaha autorství zde vylučovala existenci umělce jakožto individuality v moderním smyslu.
 

K nejvýznamnějším vystaveným dílům patří rekonstrukce původního vybavení hradního kostela na Rabí z roku 1498. Z hlavního oltáře tohoto kostela se dochovalysochy Boha Otce a Krista, jež tvořily skupinu Nejsvětější Trojice, které je kostel zasvěcen. Skupina byla určena do dnes neexistujícího skříňového nástavce, který spočíval na malované predele, jež zobrazuje Krista mezi dvanácti apoštoly. Oltář vznikl v dílně složené z řezbářů pocházejících z jižního Bavorska a malířů školených ve franckém Norimberku. Tento a další dva oltáře z hradu Rabí dokládají vysokou výtvarnou náročnost umělecké reprezentace rodu Švihovských a Půty zvláště. Díla rozptýlená v různých sbírkových institucích jsou na výstavě prezentována vůbec poprvé v původních sestavách. Malovaný Epitaf Půty Švihovského z roku 1504 pochází z klášterního kostela Sv. Michaela (dobově uváděného pod patrociniem Svatých Andělů) v Horažďovicích. Půta Švihovský tento klášter františkánů-observantů založil a zvolil za pohřebiště celého rodu. Tváře Bolestného Krista a Panny Maria z tohoto epitafu se staly vizuálním motivem výstavy.
 

Mezi nevýznamnější městské objednávky v jihozápadních Čechách patří vzácně dochovaná křídla hlavního oltáře děkanského kostela v Klatovech s náměty z Kristova dětství (Narození Krista, Klanění tří králů, Obřezání Krista, Obětování Krista v chrámu). Monumentální reliéfy vynikající výtvarné kvality ve stylu tzv. podunajské školy vznikly po roce 1521 v bavorském Pasově, kde je objednala klatovská městská rada. Tento oltář, v odborné literatuře dosud neznámý, patří mezi největší objevy výstavy.

Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova patří mezi nejvýznamnější představitele pozdně gotického umění u nás. Jeho dílna působila pravděpodobně v Horažďovicích v první třetině 16. století. Zde objednávali výtvarná díla zdobící interiéry kostelů jak příslušníci šlechty, tak bohatí měšťané. Hlavní díla této dílny představuje výjimečně vystavenéOplakávání Krista z hradu Zvíkov či trojice monumentálních soch z děkanského kostela sv. Markéty v Kašperských Horách (Madona, sv. Markéta, sv. Linhart – tzv. větší archa z Kašperských Hor), které tvoří samotný prolog výstavy.
 

Výstavě předcházela dvouletá intenzivní badatelská činnost špičkových odborníků z řad historiků, archivářů a především historiků umění. Projekt navazuje na již dlouhodobé úsilí o úplnou inventarizaci, dokumentaci a prezentaci středověkého umění v České republice, které pro oblast jihozápadních Čech započala legendární výstava Jihočeská pozdní gotika 1450–1530 v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou v roce 1965. V roce 1995 se uskutečnil projekt Národní galerie a Západočeské galerie v Plzni Gotika v západních Čechách a v roce 2009 byl realizován projekt Gotické umění na Chebsku. Výstava Obrazy krásy a spásy. Gotika v jihozápadních Čechách vrací pozornost k výtvarným dílům 14.–16. století z pomezí jižních a západních Čech. Po téměř půl století od zmíněné výstavy Jihočeská pozdní gotika 1450–1530 má veřejnost příležitost spatřit nejvýznamnější díla pozdní gotiky jižní a jihozápadní oblasti Čech shromážděné na jednom místě. K nim přibyla další díla, některá objevená nově a vystavená vůbec poprvé, jiná představená v dosud neznámých souvislostech.
 

K výstavě, jež bude v příštím roce reprízována v Národní galerii v Praze, je v současnosti zpracováván obsáhlý stejnojmenný katalog. Ten pojímá uměleckou oblast jihozápadních Čech nejen z pohledu vystavených sochařských a malířských děl, ale podává přehled jejích výtvarných a kulturních dějin včetně dalších uměleckých druhů a architektury, jež do výstavní síně nelze přenést. Tuto vědeckou monografii sepsal tým badatelů z Ústavu pro dějiny umění FF UK a vydává ji nakladatelství Arbor Vitae.