Web

Výjimečá událost v Sázavském klášteře u příležitosti Dne české státnosti. Obrazy z dějin české a slovenské církve Hudební svita o osmi částech.

Středověk sehrál ve vývoji českého a slovenského náboženského myšlení významnou úlohu.  Zejména český náboženský duch se v této době projevil v přínosu evropskému vývoji asi nejvýrazněji.

Ve svitě  PORTA COELI  jsou prvky hudebními zachyceny tři základní vlivy na středověké náboženské myšlení: vliv křesťanství latinského (západního), vliv křesťanství staroslověnského (východního) a vliv domácí – reformační, kterým zasáhl zejména český živel do dění evropského nejvýrazněji. Hudba je k vylíčení tohoto dění prostředkem bezesporu nejvhodnějším, protože je nejzákladnější součástí liturgií všech tří křesťanských proudů.
 

Vlivy křesťanství východního, tj. staroslověnskou fázi vývoje křesťanství u nás symbolizuje naše nejstarší lidová duchovní píseň “Hospodine pomiluj ny“, jejíž podoba se beze vší pochybnosti utvářela pod vlivem staroslověnského obřadu. “Hospodine pomiluj ny“ je svitě  tématem 1. části nazvané “Sázava“.
 

Křesťanství západní je charakterizováno gregoriánským chorálem, kterému je nejvlastnější jeho bohoslužebná hudba. Ve svitě vystupuje jako hlavní téma 2. části, nazvané “Břevnovský klášter“, který je nejstarším benediktýnským klášterem na našem území.
 

České reformační hnutí připomíná 3. část svity “Porta coeli“, nazvané podle ženského cisterciáckého kláštera v Předklášteří u Tišnova, který je ve světovém kontextu znám jako areál Porta coeli – Brána nebes a 4.část “Betlémská kaple“, jejímž vstupním tématem je Janu Husovi připisovaná duchovní píseň “Jezu Kriste, ščedrý kněže“.

 
Podobným způsobem se Petr Kořínek snaží zachytit církevní dění na území dnešního Slovenska v dalších částech svity. V této hudbě se odráží mnoho historických proměn a vlivů na formování duchovního života na Slovensku. Je to působení soluňských bratří Cyrila a Metoděje ještě ve Velkomoravské říši, jejíž součastí Slovensko (západní) bylo, vlivy křesťanství západního, jež přineslo pilné pěstování gregoriánského chorálu, který zaznívá jako liturgický zpěv ve všech gotických katedrálách na Slovensku – v Bratislavě, Nitře, Spišské kapitule atd. Význačnou roli v pěstování hudby a kultury vůbec, hrály hradní kapličky – kaplnky – a klášterní kostely řeholí, které se začátkem 9. století usadily na Slovensku (Benediktýni, Cisterciáci, Kartuziáni, Františkáni, Augustiáni atd.).
 

Po zániku Velkomoravské říše se ještě tři století projevuje na Slovensku duch slovanský. Až po pádu Matúše Čáka nastupuje kulturní duch uherský.V této době silně ovlivňují život na Slovensku turecké nájezdy na města, kláštery i hrady, pozdější války, vnitřní nepořádky v zemi bývalého Uherska, vpád husitů, reformace, následně časté střídání panovníků českých, polských a hlavně uherských.
 

Mnohé z těchto dějinných událostí se staly inspirací a výchozím námětem pro další čtyři části svity. Jsou to: Spišská kapitula, Pribinova kaplnka, Hronský svatý Beňadik a Laugaricio.

Učinkující
Alfred Strejček - liturgický text a průvodní slovo
Pražské jazzové kvinteto 

• Štěpánka Balcarová (tp, flh)
• David Fárek (saxy)
• Přemysl Tomšíček (tb)
• Petr Kořínek (b, p, umělecký vedoucí)
• Jan Linhart (ds)