Web

V působivých prostorách Anežského kláštera vám výstava věnovaná české světici přiblíží mimo jiné i františkánskou řeholi, která ovlivnila Anežčino rozhodnutí zapojit se do služeb chudým a trpícím.

Výstava cíleně počítá s působivostí objektu, v němž bude uspořádána. Anežský klášter je významný exponát sám o sobě. Jde o první gotickou stavbu v Praze. Byl založen sv. Anežkou za pomoci jejího bratra krále Václava I. kolem r. 1231 jako první klášter klarisek severně od Alp, který byl od počátku netradičně spojen s přilehlým klášterem menších bratří. Jedna z velkolepých chrámových prostor kláštera byla zamýšlena jako oficiální pohřebiště Přemyslovců.
 

Založení kláštera a špitálu k ošetřování nemocných bylo unikátní především v tom, že vneslo do Čech ideály nově vzniklého františkánského hnutí s jeho stěžejní myšlenkou úcty a lásky ke každému člověku, zvláště k chudým a trpícím. Kromě řádového života zde byla rozvíjena první systematická charitativní služba na našem území, která posléze vyústila v založení nového mužského řádu na pomoc potřebným, jediného specificky českého řeholního uskupení, Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Anežčin klášter i přes historické pohromy byl významným duchovním centrem ovlivňujícím dějiny našeho národa. Po zrušení Josefem II. v roce 1782 docházelo k postupné destrukci, od totální zkázy tento skvost gotické architektury na konci 19. stol. zachránila Jednota pro obnovu kláštera blahoslavené Anežky. Po renovaci od r. 1963 sídlí v historickém objektu Národní galerie s jednou ze svých expozicí.
 

V této souvislosti budou poprvé vystaveny některé zajímavé nálezy z rozsáhlého archeologického výzkumu ve 20. stol., zvláště pak původní architektonické prvky z doby výstavby kláštera, jako je kupř. hlavice jedné z přípor svatyně Salvátora zdobená drobnou hlavou řeholnice, obecně považované za zpodobení sv. Anežky. Dále i některé dobové artefakty přibližující každodenní život v klášteře.
 

Výstava se dále zaměří na přiblížení františkánské řehole, která v ženském pojetí pod osobním vlivem sv. Kláry významně ovlivnila Anežčino celoživotní rozhodnutí. Poprvé budou vystaveny nejstarší dochované opisy čtyř listů z korespondence obou žen. Přitom nelze opomenout Anežčino nezištné zapojení do služby chudým a trpícím, které mělo být pro její klášter typickým a představovalo středobod jejího životního nasazení. Klíčové momenty z dějin kláštera a služba potřebným včetně Anežčina zápasu o udržení přísné chudoby sester žijících v klášteře a následné založení špitálního Řádu křižovníků s červenou hvězdou jako jediné typické české řehole budou doloženy řadou rukopisů z domácích i zahraničních zdrojů.
 

Výstava se zaměří také na Anežčinu beatifikaci, která byla v r. 1874 předstupněm pozdější kanonizace. Oživený zájem o jednu z nejslavnějších českých světic bude přiblížen reprezentačním výběrem děl poslední čtvrtiny 19. stol. a začátku 20. stol., zejména z dílny J. V. Hellicha a Josefa Václava Myslbeka.

Nelze opomenout ani neutuchající snahu o Anežčinu kanonizaci: Od neúspěšných snah Lucemburků v době, kdy byli na českém trůně, až po úspěšné vyvrcholení celého procesu v přelomovém roce 1989. Také tyto snahy budou připomenuty díly se svatoanežskou tématikou v různých staletích dokumentujícími neutuchající úctu k této výjimečné české ženě (14. – 20. stol.).
 

Opomenuty nebudou ani osobnosti dalších dvou šlechtičen sv. Alžběty Uherské a sv. Hedviky, žen s podobným životním zaměřením jako sv. Anežka, které navíc pojil příbuzenský vztah. Mezi uměleckými díly budou zastoupena zejména středověká zobrazení vyzdvihující charitativní aspekt jejich služby. K výstavě bude vydán katalog shromážděných exponátů včetně mnoha dalších děl, která z různých důvodů není možné prezentovat přímo na výstavě. Bude to první pokus o vytvoření uceleného přehledu svatoanežské tématiky ve výtvarném umění a uměleckém řemesle.

Život sv. Anežky >>>

Doprovodný program ke stažení >>>