Web

Šest koncertů, šest kostelů: Velikonoční festival duchovní hudby produkovaný Filharmonií Brno, se v rámci svého 22. ročníku koná v prostorách šesti chrámů v centru města.

V nich zazní velikonoční příběh utrpení, smrti a vzkříšení Krista, jak jej převypravují skladby šesti staletí. Podobu koncertů předurčuje kromě  nejvýznamnějšího křesťanského svátku také architektura, akustika a historie jednotlivých kostelů.

Motivem 22. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby 2013 je exodus / vyjití v celém významovém bohatství tohoto slova. Velikonoce historicky odkazují k exodu, odchodu Izraelitů z Egypta a k jeho připomínce v židovských svátcích Pesach. Na pozadí tohoto slavnostního období, kdy všichni věřící putovali k jeruzalémskému chrámu, se také završila Kristova pozemská pouť. Festival, tradičně rozprostřený do Svatého a Velikonočního týdne, svým programem připomene vztah Starého a Nového zákona, ústřední roli žalmů v židovské i křesťanské bohoslužbě, téma kořenů a vykořenění. V domácích premiérách budou provedeny duchovní skladby Wolfganga Rihma a Giovanniho Battisty Aloisiho. Poprvé se v České republice představí renomovaný vokální ansámbl Singer Pur z Mnichova. K vrcholům festivalu budou bezpochyby patřit vzácně uváděné chrámové skladby Felixe Mendelssohna Bartholdyho a jistě i uvedení Händelova velkolepého oratoria Izrael v Egyptě.

Neděle 24. března 2013, 19.00
Evangelický kostel J. A. Komenského (zvaný Červený)
 

• Pavel Haas: Žalm 29 
pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op. 12
• Benjamin Britten: Cantata misericordium
(Kantáta milosrdenství)
pro tenor a baryton sólo, komorní sbor, smyčcový kvartet,
smyčcový orchestr, klavír, harfu a tympány, op. 69
• Frank Martin: Et la vie l’emporta (A život ji přemůže…)
pro alt a baryton sólo, komorní sbor a komorní orchestr
• Jana Wallingerová, Ivan Kusnjer, Aleš Briscein, Jiří Hájek zpěv
David Postránecký  varhany
Ars Brunensis Chorus, sbormistr Dan Kalousek
Komorní filharmonie Pardubice 
dirigent Marko Ivanović

Zahajovací koncert naplňují tři neprávem opomíjená hudební díla významných skladatelů 20. století. Zralý a svébytný, přesto v mnohém upomínající na tvorbu Leoše Janáčka, je Žalm 29 (Přiznejte Hospodinu slávu jeho jména) ve zhudebnění brněnského rodáka Pavla Haase z let 1931–1932. Kantáta milosrdenství Benjamina Brittena (1963) vychází z podobenství o milosrdném samaritánovi. Meditativní program završí kantáta Franka Martina Et la vie l’emporta (A život ji přemůže…, 1974), poslední dílo tohoto švýcarského skladatele. Martin se v něm příznačně vyrovnával s nevyhnutelností smrti, využil barokních textů i parafráze velikonoční sekvence od Martina Luthera a vytvořil tak působivou fresku. Tyto tři skladby, seřazené chronologicky dle doby vzniku, vytyčují stezku od majestátního žalmu přes připomínku milosrdenství jako nezbytné podmínky lidské existence až k tichému triumfu nad smrtí.

https://www.youtube.com/watch?v=ESVhnNSY2Ew

Pondělí 25. března 2013, 19.00
Kostel sv. Augustina

• Orlando di Lasso, Simon Bar Jona Madelka,
Jacobus Handl Gallus,
Wolfgang Rihm a Salvatore Sciarrino
(postní moteta, kajícné žalmy, responsoria)
• vokální ansámbl Singer Pur
(Mnichov, Německo)

Poprvé se v České republice představí renomovaný vokální ansámbl Singer Pur z Mnichova. Tento šestičlenný soubor, trojnásobný držitel ceny ECHO Klassik, se věnuje především hudbě pozdní renesance a soudobé tvorbě, mnoho děl významných skladatelů (Moody, Pärt, Rihm) vzniklo přímo pro něj. V rámci velikonočního festivalu  představí Singer Pur zpívané postní rozjímání v dílech slavného Orlanda di Lasso a jeho pozoruhodných současníků – Simona Bar Jona Madelky, činného v Plzni, a Jacoba Handla Galla, který zemřel v Praze. Renesanční kajícná polyfonie se v programu prolne se skladbami soudobých tvůrců Wolfganga Rihma a Salvatora Sciarrina.

https://www.youtube.com/watch?v=TuCc013imhY
https://www.youtube.com/watch?v=QDghDwMhOP8&feature=related

Úterý 26. března 2013, 19.00
Kostel sv. Janů (u minoritů)

• Koncert pod záštitou italského velvyslance Pasquala D’Avino
• Giovanni Battista Aloisi,
Salamone Rossi, Giovanni Valentini:
žalmy a postní moteta 
• Societas Incognitorum (Brno)

vokální ansámbl: Yvetta Fendrichová, Kateřina Šujanová, Ondřej Múčka, Petr Julíček, Eduard Tomaštík, Martin Šujan
basso continuo: Jan Krejča a Katalin Ertsey theorby, Marek Kubát arciloutna, Marek Čermák varhanní pozitiv a cembalo, František Dvořák violon
umělecký vedoucí Eduard Tomaštík

Známý brněnský soubor Societas Incognitorum představí v mnoha případech vůbec poprvé díla italských skladatelů raného baroka. Mantovský hudebník Salamone Rossi zhudebnil části Písně písní přímo v hebrejštině pro použití v místní synagoze, jeho nádherná moteta však takto zároveň zůstala uzavřena v ghettu. O necelou generaci mladší skladatelé Valentini a Aloisi si získali renomé díky svým skladbám vydávaným v Benátkách. Oba však působili ve střední Evropě, první na císařském dvoře ve Vídni, druhý ve službách moravského knížecího rodu Ditrichštejnů. Doba vzniku i námět Kristova utrpení předurčily manýristický charakter těchto pozoruhodných, dodnes bohužel téměř neznámých motet. Aloisi se po svém příchodu na Moravu stal členem brněnského minoritského konventu, a ačkoli působil jako farář v okolí Mikulova, vrátil se sem zemřít. Pravděpodobně byl také pohřben přímo v kostele sv. Janů, kde se tento koncert uskuteční.

Středa 3. dubna 2013, 19.00
Kostel sv. Janů (u minoritů)

• Georg Friedrich Händel:
Israel in Egypt HWV 54 
• Jola Kowalska soprán
Magdalena Łukawska soprán
Łukasz Dulewicz alt
Simon Wall tenor
Sebastian Szumski bas
Jacek Ozimkowski bas
• Capella Cracoviensis
dirigent Jan Tomasz Adamus 

Jedno z nejslavnějších a nejrozsáhlejších oratorií Georga Friedricha Händela zazní v Brně po čtrnácti letech, tentokrát v provedení krakovského souboru staré hudby Capella Cracoviensis. Libreto oratoria čerpá z druhé knihy Mojžíšovy (Exodus) a z Knihy žalmů. Příběh odchodu Izraelitů z Egypta (Pascha) a jejich putování do zaslíbené země je archetypem exodu, starozákonní paralelou křesťanských velikonočních svátků i jedním ze stěžejních námětů 22. ročníku velikonočního festivalu.

Pátek 5. dubna 2013, 19.00
Evangelický kostel J. A. Komenského (zvaný Červený)

• Koncert pod záštitou Velvyslanectvi USA
• Ondřej Štochl: …vlídnost…světlo duše…
prostorová kompozice na objednávku festivalu
• Steve Reich: Tehillim
pro čtyři ženské hlasy a komorní ansámbl
• Ivana Píchová lyrický soprán
Linda Nepivodová mezzosoprán
Lucie Kořínková alt
Romana Jedličková vysoký soprán
• Brno Contemporary Orchestra
dirigent Pavel Šnajdr

Zařazení slavného díla Tehillim amerického soudobého skladatele Steva Reicha (*1936) do rámce velikonočního festivalu je překvapivé jen zdánlivě. V Tehillim(1981) se Reich poprvé obrátil k židovské tradici, poprvé zhudebnil hebrejské texty, části čtyř starozákonních žalmů. Prostorovou kompozici, která zcela výjimečnému uvedení Reichova Tehillim předchází, vytvořil na objednávku festivalu Ondřej Štochl (*1975). Dle slov autora je dílo soukromým zamyšlením nad možnostmi vlastního, individuálního, neorganizovaného a jakýkoli návod postrádajícího hledání toho, co se myslí láskou k bližnímu.

https://www.youtube.com/watch?v=mjnVN6-Wx08

Neděle 7. dubna 2013, 19.00
Katedrála svatých Petra a Pavla

• Koncert věnovaný významnému životnímu jubileu prof. Petra Fialy
• Felix Mendelssohn-Bartholdy: Ehre sei Gott in der Höhe,
Psalm 114,  Gloria, Lauda Sion
• Martina Janková, Hana Škarková,  Lucie Hilscherová,
Jaroslav Březina, Tomáš Šelc, zpěv
Český filharmonický sbor Brno, sbormistr Petr Fiala
Filharmonie Brno
dirigent Andreas Sebastian Weiser

Závěrečný koncert festivalu a tedy tradičně prostory petrovské katedrály naplní méně známá díla romantického skladatele Felixe Mendelssohna Bartholdyho na latinské texty v provedení domácích souborů a výtečných sólistů v čele se sopranistkou Martinou Jankovou. Na úvod zazní Sláva na výsostech Bohu pro dvojsbor a capella. Tematický oblouk festivalu se uzavírá uvedením Mendelssohnova 114. žalmu Da Israel aus Ägypten zog (Když vyšel Izrael z Egypta) pro sbor a orchestr. Sólistický ansámbl zvučných jmen se připojí v hymnu Gloria, který Mendelssohn zhudebnil velice invenčním, nejen nutně jásavým způsobem, ale také s tichou vnitřní radostí, a v sekvenci Lauda Sion (Chval Sióne Spasitele). Sekvence se z hlediska liturgického času radostně ohlíží zpět k poslední večeři jako k události nezbytně předcházející vzkříšení.

https://www.youtube.com/watch?v=Wx7RvlEAXLM