Web

Benediktinský řád sehrál během raného středověku klíčovou roli při začleňování nově vznikajících středoevropských států (Velké Moravy, států Přemyslovců, Piastovců a Arpádovců) do západokřesťanského civilizačního a kulturního okruhu. Tento kulturní a historický přínos benediktinů dosud nebyl ve středoevropské historiografii komplexněji analyzován a prezentován. Projekt proto shromážďuje výsledky dlouholetého výzkumu a zpřístupňuje je široké odborné i laické mezinárodní veřejnosti formou výstavy, na níž se podílejí zapůjčitelé z devíti evropských států a která bude doprovázena odbornými publikacemi, vědeckým katalogem v české a anglické verzi a průvodcem výstavou i dětským průvodcem. Výstavu rovněž obohatí řada doprovodných a edukačních programů pro návštěvníky všech věkových skupin.

Výstava bude prostřednictvím vybraných exponátů především z oblastí užitého umění, architektury, knižní malby a sochařství prezentovat vysokou duchovní a uměleckou kulturu benediktinského řádu ve střední Evropě v době raného a vrcholného středověku. Důraz bude kladen též na dějiny středoevropských států v období raného novověku při zdůraznění nezastupitelné role benediktinského řádu během této epochy.

„Naše část Evropy je součástí světadílu, který byl nazván Evropou prvního tisíciletí, Evropou mnichů. Realizované heslo Ora et labora (Modli se a pracuj) dává povstat klášterům, které se stávají modelem pro kamennou architekturu a výstavbu zdejších měst s celou infrastrukturou - chrám, obydlí, hotel, nemocnice, umělecké dílny, řemeslné dílny, škola. Nebyly to však jen školy, které by učily číst a psát a vychovávaly humanitní (nepraktickou) inteligenci, ale učily také řemeslům, péči o druhé a novým formám zemědělství. Byly to tyto kláštery, které zachránily antickou kulturu. Vedle Bible a legend o křesťanských mučednících v době císařské tyranie položily základy Evropě druhého tisíciletí.“ Pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka v úvodu ke katalogu výstavy

Prosba „Otevři zahradu rajskou“ je převzata z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. Národní galerie v Praze zve jejím prostřednictvím k návštěvě jedinečné výstavy raně středověkého umění. Dosud nikdy se u nás nepodařilo shromáždit vybraná díla dané epochy v takovémto počtu a především v takovéto kvalitě. Na dvě stě padesát exponátů svezených z celého Česka a ze šesti dalších zemí dokumentuje materiální a duchovní kulturu střední Evropy počínaje epochou vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky. Mezi vystavenými předměty lze nalézt vzácná uměleckořemeslná díla i bohatě iluminované rukopisy, monumentální kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, ale rovněž ojediněle dochované předměty denní potřeby jako jsou psací potřeby, nádobí či součásti oděvu. „Doufáme, že za těmito přímými otisky života návštěvník zaznamená významné stopy myšlení a hledání orientace ve složitém a nepřehledném světě – tedy stopy snah, které lidskou společnost doprovázejí po celou dobu její existence,“ říká jeden z tvůrců výstavy, Petr Sommer z pražského Centra medievistických studií.

Dramatické období zániku a přeměny antického světa, zápasu pohanství s křesťanstvím a zrodu středověkých států nahlížejí autoři výstavy optikou benediktinského řádu. Benediktini se totiž již v raném středověku stali významným společenským činitelem, organizovali misie, stáli u počátků státní organizace společnosti a také pomáhali vzniku kultury, kterou chápeme jako společnou vazbu států tvořících minulost i současnost Evropy. Do jejích základů tito řeholníci pomáhali vložit také podstatné prvky Evropy antické a židovské. Proto tvoří jádro výstavy virtuální komplex středověkého kláštera, jejž středověk chápal jako zhmotnělý odraz rajské zahrady. V jeho kontextu jsou představeny nejvzácnější exponáty, např. první dochovaný zápis Řehole Benediktovy z 9. století, zapůjčený z knihovny švýcarského kláštera Sankt Gallen. Umělecké mistrovství anonymních středověkých tvůrců dokumentují mimo jiné soubory předmětů spojených s kultem světců Vojtěcha, Wolfganga a Ludmily. Mezi nejpůsobivější exponáty náleží bohatě zdobené antependium z kláštera Rupertsbergu na Rýně (Brusel, Musées Royaux d´Art et Histoire) či zlacené procesní kříže a drahocenné liturgické náčiní. Některé předměty opustily u příležitosti pražské výstavy klášterní pokladnice vůbec poprvé. „Podařilo se nám do Prahy přivézt poklady, které se jinak vůbec nepůjčují, například zlatý kalich z kláštera v Tyńci u Krakova, nejstarší svého druhu v Polsku,“ připomíná hlavní kurátor výstavy Vít Vlnas.

S ohledem na konzervátorské požadavky budou moci být některé exponáty, zejména nejcennější iluminované rukopisy, vystaveny v originálech pouze po omezenou dobu. Nejslavnější z českých románských manuskriptů, Kodex vyšehradský, vystaví Národní knihovna ČR ve svých prostorách v Klementinu na jediný den. Na výstavě ve Valdštejnské jízdárně tuto jedinečnou památku zastoupí její nově vytvořená dokonalá technologická kopie. K výstavě vychází pětisetstránkový katalog v české verzi s anglickým překladem, do nějž svými texty pšispělo více než padesát českých a zahraničních odborníků.

K výstavě vychází pětisetstránkový katalog v české verzi s anglickým překladem, do nějž svými texty přispělo více než padesát českých a zahraničních odborníků.