28. březen

čtvrtek, 2024

Po
Út
St
Čt
So
Ne
01
02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Kaple Cyrilka je symbolem nasměrování Velehradu tváří k Východu

Již více než dva roky probíhá rozsáhlá rekonstrukce Velehradu z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a státního rozpočtu ČR prostřednictvím integrovaného operačního programu. Děje se tak v rámci projektu „Velehrad – centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy“, který realizuje místní římskokatolická farnost. V harmonogramu prací konečně došlo také na kostelík Zjevení Páně, lidově zvaný Cyrilka.

Tato stavba vznikla koncem 13. století pro potřeby poutníků a obyvatel předklášteří, neboť klášterní kostel (dnešní bazilika) sloužil původně výhradně mnichům. Stavba byla zasvěcena Večeři Páně. Lidová tradice začala v pozdějších letech spojovat tuto letitou stavbu s Cyrilem a Metodějem. Spatřovali v ní dokonce nejstarší dochovanou stavbu z období Velké Moravy. Toto mylné povědomí ji (stejně jako celý velehradský klášter) zachránilo před úplnou zkázou v letech po zrušení kláštera v roce 1784.
 

Poté, co se klášterní kostel stal farním, ztratila stavba svoji funkci a nový vlastník klášterních budov z ní uděl seník a krátce dokonce sklad střelného prachu. V době příprav na miléniové oslavy příchodu soluňských bratří na Moravu (1863) byla kaple zakoupena olomouckým arcibiskupem Bedřichem Fürstenbergem a navrácena svému původnímu účelu. Na arcibiskupovy náklady byla kompletně renovována v neogotickém slohu. Kostelík získal také nové zasvěcení Zjevení Páně, nicméně mezi lidmi je dosud nazýván „Cyrilkou“.
 

Mimořádná kapitola historie této stavby se začala psát teprve v první polovině 20. století. Na základě rozvíjejícího se unionismu, tedy myšlenky sjednocení rozdělené církve, vznikla potřeba vytvořit na Velehradě posvátný liturgický prostor pro kněží východního ritu. Po pokusu vytvořit jej přímo v bazilice byla nakonec pro tyto účely upravena v roce 1929 právě Cyrilka. Presbytář kostela byl od lodi oddělen ikonostasem – dřevěnou stěnou s malovanými obrazy podle vzoru novgorodské malířské školy ze 14. století. Slavení bohoslužeb inspirovalo mnoho studentů tehdejšího velehradského gymnázia, které neslo v té době hrdý název Papežský misijní ústav. Za všechny zmiňme kardinála Tomáše Špidlíka SJ, jehož životní povolání k práci pro křesťanský Východ má kořeny právě na Velehradě.

V roce 2008 se kaple Cyrilka stala, podobně jako celý areál zaniklého cisterciáckého kláštera, národní kulturní památkou. V rámci rekonstrukce stavby bude nutné vypořádat se s její celkovou sešlostí a zejména s problémy spojenými s odstraněním vlhkosti a obnovou fasádního pláště objektu v podobě, který mu vtiskla renovace v 19. století. Restaurování prostoru se na základě výběrového řízení ujala společnost Sdružení firem Cyrilka (firmy Pracom s.r.o. a Agentura Jan Zrzavý, spol. s r.o.). Obnovu symbolicky zahajuje odvoz zvonu z roku 1759 do zvonařské restaurátorské dílny pana Manouška s tím, že bude zrestaurován a zprovozněn. Práce si vyžádají částku cca 7,1 milionu korun a termín ukončení je plánován na listopad letošního roku.


Cyrilka s ikonostasem je symbolem nasměrování Velehradu „tváří k Východu“. Menší skupiny poutníků v ní po rekonstrukci budou mít možnost slavit bohoslužby ve východním ritu a kostelík se stane součástí prohlídkového okruhu po velehradských památkách.